Renata Lukášová a Slow Food

Se Slow Food jsem se seznámila prozaicky kvůli práci. Vaříme obědy pro školáky a uspěchané dospělé v kancelářích. Asi to znáte. Přirozeně děláte věci, o kterých jste niterně přesvědčeni, že jsou správné. Když jste však dotázáni na důvod, hledáte k vysvětlení vhodná slova. Pak zjistíte, že už je někdo zformuloval za vás. Je to úlevné a radostné. S nadšením se přidáte. Sdílíte nejen slova, ale i činy. Je to motivující a inspirující. Všechno je najednou jasné, jde to rychleji a samo. Lépe se vysvětluje a přidává se a spolupracuje více lidí. Je to silné. Já sama žiju poměrně rychle.

Renata Lukášová

Jsem spíše manažerka než hospodyňka v zástěře, i když se stále snažím o obojí. Ale miluji přírodu a pořád mám dostatek času k tomu, abych obdivně a s pokorou vychutnala všechny dary, které nám láskyplně poskytuje. Měla jsem ohromné štěstí, že můj dědeček byl vášnivý zahrádkář. Teď to vím. Když jsem musela jako malá holka sbírat mandelinky z brambor a obírat salát od housenek bělásků, nemyslela jsem si to. Dědečku, škoda, že už Ti nemůžu poděkovat!

| 17. 1. 2016 | admin