Tak jsme našli další restauraci, kde se opravdu vyplatí najíst se pomalu. Vychutnat vše, co si dáte, protože tu vaří tak, jako vaří doma. Nebo lépe: jak vařili doma. Můžete si tu dát třeba uzený jazyk, srdíčko, rajskou, nepostradatelnou svíčkovou, ale i výborný prejt, nebo fazolovou kaši a z ryb candáta! Nabídka jídelního lístku se často obměňuje. Na menu není 250 cizokrajně znějících položek, ale píše se řečí jasnou a srozumitelnou a každý česky mluvící zákazník ví, co si objednal.
Tento podnik je uprostřed Prahy v Dlouhé ulici a jmenuje se Lokál. Interiér připomíná 60.-70. Léta. Stěny jsou vyzdobeny jak v domácnostech před mnoha lety – barevným válečkovým vzorem, dřevěné tmavé lavice a židle ve stylu hospody jsou ze silného dřeva a působí čistě a poctivě. Obsluhují mladí lidé, kteří se na hosty usmívají. Plzeň je přesně nachlazena a správně čepována.
Propojené místnosti jsou rozděleny na kuřáckou a nekuřáckou zónu. Na můj dotaz, jak toto rozdělení zasáhlo výši obratu, mi bylo sděleno, že ke spokojenosti návštěvníků. Servírují se tu obědy i večeře, Lokál je plný nejen díky opravdu poctivé a velmi chutné kuchyni, ale i proto, že ceny nejsou nadsazené. Konečně se do Prahy vrátil podnik, kde je možno si dát plíčky na smetaně nebo žemlovku.
Autor myšlenky a jeden z majitelů Tomáš Karpíšek patří mezi nejúspěšnější české podnikatele v gastronomii. Jeho skupina už sahá i za hranice, zanedlouho otevře restauraci v New Yorku. Svým pojetím této české restaurace plní významnou úlohu předávání tradic českého kuchařství mladé generaci a lidem, kteří díky globálnímu rychlostravování či pro samé prášky a náhražky s potravinovými příchutěmi, zapomínají, jak ta opravdová česká kuchyně vlastně chutná.
