Oblek od Armaniho, klobásy od Kozla?

Článek z kategorie: ,

Jak chutná české maso? Abychom mohli zodpovědět tuto otázku, musíme nejdříve mít jistotu, že máme opravdu maso zvířat z českého chovu . Proto jsme pro ochutnávku pořádanou v Praze vybrali dva výrobce masných výrobků z vlastních surovin. Jedná se o dva  členy Slow Food a známe jejich výrobky i jejich kvalitní surovinu.
Náš degustační experiment proběhl v restaurantu Bistro Florentyna, kde jsme začali studeným srovnávacím předkrmem od firmy KOZEL Týn nad Vltavou, který nabídl tlačenku, klobásy, uzené a několik dalších druhů uzenin z jeho výrobny.

Večer ve znamení experimentální degustace českých a anonymních mas

Srovnávali jsme, zda jeho maso je na chuti rozdílné od masa koupeného v anonymní distribuci. Stejný degustační experiment jsme podstoupili s masem od chovatelů českého anguse, rodiny Silovských ze Soběsuk u Nepomuku.
O významu čtení etiket a o technologii výroby některých uzenin jsme se dozvěděli od prof. Jany Dostálové z VŠCHT, jejíž konzultace nechybí v poslední době v žádném z hodnotících článků českých potravin.

Poctivé klobásy a šunka, z opravdového masa

Při porovnávací degustaci masných výrobků jsme poznali vychutnávání výrobků z opravdové svaloviny bez přidaného separátu (a co je to separát), bez škrobových pojidel a bez naplnění vodou, která by vám zamáčela celou uzeninu. Kupř. Kozlovy klobásy jsou bezkonkurenčně chuťově vyrovnané a nepřesolené. Co se teplé kuchyně týká, byl velmi patrný rozdíl v mase z domácí porážky, neboť nebylo přemrzlé,  jak se často s masem děje, aniž by to spotřebitel tušil.

Domácí bifteky, to berem

Bifteky z anguse domácího chovu pak poznal každý na první ochutnání. Byly z patřičně uzrálého masa, voňavé a rozplynuly se na jazyku na rozdíl od koupeného kusu masa, jež bylo těžké ukrojit i rozkousnout, neboť se prodává těsně po porážce.

Otázka pak nastala, jak a kde lze toto dobré české zboží koupit. Spotřebitel, i když si chce na kvalitní zboží připlatit, nemá dostatečný a pravidelný výběr a hlavně chybí patřičné označení zboží jeho výrobcem.
Je velmi zajímavé, že na jedné straně je povoleno, abychom dostávali reklamní a informační masáže velkých značek, bez ohledu na to, odkud pocházejí a jakou kvalitu zboží prodávají. Malí výrobci pak své speciality prodávají na trzích. Ale přes zimu trhy nejsou. A jejich zboží? Kde je?

Kalhoty od Armaniho, klobásy od Kozla, bifteky od Silovských

Smíme vůbec mít k jídlu podobný vztah, jaký máme k autům, kabelkám, oděvům, které pocházejí ze značkových domů, a nemine nás informace o přednostech či tradici těchto výrobků?
Kvalitu jídla bychom se měli učit především jeho konzumací doma a ve společných jídelnách ve škole, restauraci atd. Tam by jeho kvalita měla být poctivá a neošizená. Je pravda, že jídlo a jeho značku nenosíme viditelně vystavené na těle, ale přístup k jídlu je naším životním stylem,  je i naším zdravím a naším tělem.

Dobrými výrobky se většina zemí chlubí a nabízí je ve vybraných obchodech. Rozhodně by tyto výrobky neměly bojovat o místo na pultech levných řetězců  nebo být nazývany ” akcí”.

kontakty:

http://www.jatkykozel.cz/

http://www.angus-farm.cz/angus-farm-restaurant-steak-house/

March 4, 2011
Autorem je: Blanka
Všechna práva vyhrazena | © 2000 - 2012 Slow Food | Sitemap | Kontakty | RSS | Webdesign by GTweb