Jahodová party v Karetním salonku
Žádné zboží se dnes neprodá samo.
Je třeba o něm informovat potencionálního zákazníka, je
třeba jeho prodeji vytvářet podporu v jakékoliv podobě a jakýmkoliv
způsobem.
To platí i pro české jahody. Zvláště když tyto musí bojovat za své obchodní uplatnění s celoročními dovozy plodů z různých zemí světa.
Jeden ze způsobů podpory prodeje českých jahod – trochu
netradiční – ukázala akce s názvem Jahodová party úpořádaná dne 14.6.2011
conviviem Slow Food Prague společně s organizací BPWCR ( Business and
Professional Woman ) v krásných a noblesních prostorách Karetního salonku
Obecního domu v Praze.
Že vám jména pořadatelů nic neříkají? Nevadí.Dovolte jejich
stručné představení, protože jsem přesvědčen, že mnohý ze čtenářů se určitě
myšlenkově s jejich činností ztotožní.
Co je Slow Food
Každý z nás se již určitě setkal s nápisem Fast
Food a také někdy tato stravovací zařízení i k rychlému zasycení využil.Předpokládám,
že na něm není tak chorobně závislý jako mnohý z Američanů..I když si
mnozí strávníci nedokáží představit svůj život bez pravidelné fast foodové
konzumace, u jiných naopak budí odpor.
Jedním z takových byl i italský novinář, oenolog a
gastronom Carlo Petrini. Ten jako odezvu na otevření nové pobočky nadnárodního
řetězce fast food na historickém náměstí Piazza di Spagna v Římě založil
v roce 1986 hnutí Slow Food.
Mohlo by se zdát, že na rozdíl od rychlého stravování ( fast
food ) jde v tomto případě pouze o protiklad a sice pomalé stravování (
slow food ).Ne tak docela.
Cílem hnutí Slow Food se stalo vytvoření paralely ke
globální subkultuře fast food, průmyslové velkovýrobě potravin a standardizaci
prostřednictvím chemických chutí.
Slow Food si klade za úkol vážit si kultury stolu, chránit a
vychutnávat místní produkty, které by mohly být odsouzeny k zániku na úkor
mezinárodní standardizace potravinářských výrobků a rychle se rozvíjející
„kultury“ fast food.
Členové hnutí prosazují místní produkty, domácí odrůdy
plodin a upozorňují na dávno zapomenuté recepty.
Slow Food je mezinárodní nezisková organizace, která má přes
sto tisíc členů ve 135 zemích po celém světě.
V České republice vzniklo oficielně první sdružení Slow
Food ( convivium Prague ) v roce 2001.V současné době existují v ČR
convivia také v Táboře, Pardubicích, Brně a vznikají další.
Současná činnost Slow Food v České republice si kromě
jiného klade za úkol podporovat a prosazovat konzumaci kvalitních domácích
potravinářských produktů. K hlavním úkolům patří také seznamování
veřejnosti prostřednictvím přednáškové a vzdělávací činnosti s charakterem
a historií české i mezinárodní gastronomie. Spolupracuje a propaguje dobré
české restaurace pracující s českými surovinami a propagujícími tradiční
české jídelníčky.
Koho více než ženy zajímají potraviny, nápoje, suroviny a vše co souvisí s vařením.
To byl hlavní důvod k tomu , aby v začínající
jahodové sezoně byly na Jahodové party představeny české jahody organizaci
BPWCR , tedy ženám z oblasti obchodu a podnikání.
Co je BPW
BPW Praha II je samostatným klubem BPW International
v České republice, jehož hlavním cílem je rozvíjet profesní potenciál žen
podnikatelek a manažerek na všech úrovních a podporovat jejich ekonomickou
nezávislost.
Jahodová party
Středobodem celé Jahodové party byly pochopitelně
jahody.Možná, že z důvodu pracovního vytížení byly v početné skupině žen
podnikatelek mnohé, které až do této chvíle netušily, že jsou výrazné rozdíly
v chuti a vůni u jahod z dovozu a u jahod z domácí produkce.
To, že existují odrůdy jahod bylo také pro mnohé z nich
velkým překvapením. A o obtížích s pěstováním, rizikem počasí, kontrolami
státních orgánů, nekalou konkurencí už nevěděli vůbec nic.
A tak si s velkým zájmem vyslechly improvizovanou
prezentaci přepracovaného pěstitele – dodavatele jahod pana Jiřího Jakoubka
z Kunratic.
Ten dodal pro tuto příležitost 30 kilogramů ráno sklizených
jahod odrůd Korona a Darselect.
Pan Jakoubek v diskusi obdržel řadu dotazů, někdy i
úsměvných. „Jak využíváte marketing?“ byl jedním z nich.V tom podvečerním
čase byl již pěstitel myšlenkami zpět v jahodárně a řešil, jak časově zvládne večerní zálivku.Marketing pěstitel
uznává, ale za stávající situace na něj nemá ani čas, ani finanční
prostředky.Navíc v Praze a blízkém okolí o prodejním úspěchu rozhodují
úplně jiné faktory jako například možnost získání prodejního místa u stanic
metra, atd.
Během čtyř týdnů sklizně jahod si musí jahodář vydělat na
celý rok života a dalšího podnikání.Letošní mrazy výnos a zisk výrazně sníží.Sklizňový
stres a shon přináší Jiřímu Jakoubkovi jedinou výhodu. Redukci osobní váhy o
deset kilo.
Velkým překvapením byla informace o letošním výročí 115 let
od zavedení pěstování jahodníku v českých zemích panem Rudolfem Strimplem.
A tak se čím dál více plnilo zadání příjemného pozdního
odpoledne. Pohovořit nad pestrým degustačním menu o tom, zda jsme opravdu
odkázáni na dovoz globálních produktů včetně biozeleniny, nebo zda umíme ještě
ocenit a prodat domácí výpěstky a výrobu , na kterou jsme zvyklí.
Přítomné dámy po uvítacím přípitku sklenky sektu
s jahodovým špízkem kromě studeného rautového pohoštění a salátů se
soustředily hlavně na dodané čerstvé jahody a jejich úpravu. Jednalo se o
jahodové carpacio s drceným pepřem a balsamikem a toasty s jahodami a
kozím sýrem.
Vzhledem k tomu, že se party konala bezprostředně před
festivalem Česká Chuťovka 2011 nechyběly ani další kvalitní tuzemské potraviny
a speciality regionálních gastronomií. Vše se zapíjelo víny z firmy
Vinařství Reisten s.r.o.
Zbývá dodat, že catering akce zajistila společnost Vyšehrad
2000 Group, která působí na českém trhu od roku 1994 a která mimo jiné
zajišťuje i provoz restaurace Kavárna v Obecním domě v Praze.
Může se zdát, že při účasti padesáti účastníků Jahodové
party se jednalo o bezvýznamnou akci. Tvrdím však pravý opak. Akce se líbila, degustační
večer českých jahod měl úspěch a vyvolal zájem o tuzemské jahody.
Prezentace vín jednotlivými vinařskými firmami jsou dnes
neoddělitelnou součástí jejich činnosti.Je zřejmé, že něco podobného musí dělat
i pěstitelé dalších minoritních plodin ať již se jedná o ovoce nebo zeleninu.Lokální
čerstvé suroviny je třeba nastěhovat zpět do našich domovů a vařit z nich.
A hlavně, jíst je potom pomalu!¨
Ing.Michal Vokřál, CSc.
Zdroj: 4. číslo časopisu “Vinař – sadař”.
